No a tak to bylo dál..

24.05.2011 19:34

A tak Bibi rostla. Legrace jsme s ní užili jen, co je pravda. A tak se se pomalu otrkávala a najednou zjistila, že nemá tu potřebu držet se "máminy seukně", a že by mohla vyrazit za malým dobrodružstvím. A tak začali Bibinky útěky (ostatně trvají dodnes). Nesčetněkrát utekla, ať proklouznutím dveří u bytu s následovnou honičkou po osmipatrovém paneláku, nebo  vrátky na zahrádce do lesa. A tak vždy jen doufáme, že se nám vrátí. Ale stalo se, že nám volala Městská policie, která Bibču odchytla (mimochodem, nže nám jí přivezli, překousala jim vodítko ve služebním vozidle :-) ), jindy na nás zvoní sousedka s tím, že nám  vede pejska. Ani jsme si nevšimli, že při příchodu návštěvy si Bibi odešla na procházku. A tak je to každou chvíli. Ale kdyžtak nad tím přemýšlím, ani nevím, zda bych chtěla nějakého "gaučového" pejska. Ta naše holka je osobnůstka a to nám dokazuje každý den. No...právě rozkousala malému nové pero do školy, když si nechal otevřený penál na stole.Tak to je  život s basenjíkem.

—————

Zpět