Tak lehké to nebude

04.03.2011 17:37

 

Jak jsem se již zmínila, Bibinka přijala náš byteček za svůj prvním vložením své packy na práh u našich dveří. Prostě byla úplně v pohodě. Coby štěňátko neustále spinkala a prostě poznávala, co jen jí přišlo pod ruku. Basenjíci nemají coby pejsi podsadu a tak se jim většinou pořizují oblečky, aby nám nenastydli. Bibča ale od začátku nikdy oblečky nechtěla, ani se nikdy zimou neklepala. A tak nám začalo venčení. Pravdou je, že Bibuš se téměř okmažitě naučila chodit dělat potřebu jen ven, a doma byla nadmíru čistotná, což je ostatně dodnes. To je ale obecná vlastnost Basenjíků, že jsou nadmírů čistotní. když se např. vysprchujete, ani vás začnou olizovat ještě dříve než se stačíte utřít. Tak takoví jsou. Tedy dál. Na Bibinku jsme byli patřičně hrdí a říkali jsme si, jak máme šikovnou holku. Což o to, ona šikovná je...., ale jen když ona sama chce. O tom ale později. Byli jsme upozornění na to, že by ze začátku neměla být dlouho sama doma, jenže taky nám bylo řečeno, že Basenji, pokud jsou sami doma - Š K O D Í , neb teskní. A tak začala opatření, od zahrazeného prostoru, přes plůtek, přes větší plot, atd. Zahrazený prostor překonala hned, plaňky svými zoubky zužovala postupně, následovali vařečky, moje boty (podotýkám nové), plyšová zvířátka našeho prcka, tužky, jiné hračky, protostě cokoli, co jí dostalo "pod zuby". To byly začátky s naší Bibi. Avšak téměř pořád s ní někdo byl doma, a tak to nebylo tak tragické. Od druhého dne uměla povedl "sedni" (samozřejmě na piškot) a za pár dní již zvládala povedl "lehni" (také na piškot). Nenechte se mýlit. To nemá nic společného s poslušností. To je čistá zištnost naší fenečky :-))

—————

Zpět